Milan Neděla
| Milan Neděla | |
|---|---|
| Narození | 23. února 1934 Praha,  Československo |
| Úmrtí | 14. dubna 1997 (ve věku 63 let) Praha, Česko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Milan Neděla (23. února 1934 Praha – 14. dubna 1997 tamtéž) byl český divadelní, filmový a televizní herec, dabér a moderátor.
Díky robustní a zavalité postavě (výšce 193 cm a hmotnosti 112 až 132 kg)[1] často ztvárňoval rázné muže-hromotluky. Uměl hrát dobře jak role komické, tak role vážné.
Rodinné vztahy[editovat | editovat zdroj]
Jeho otec byl účetním továrny na motocykly JAWA. Jeho syn Aleš vystudoval novinářskou fakultu.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Milan Neděla vystudoval malostranské Gymnázium Jana Nerudy a chtěl se stát sportovním novinářem (sám aktivně hrál kopanou). Na škole vedl místní jazzovou kapelu, přičemž profesor Fetr v něm objevil herecký talent (ostatně ještě jako žák obecné školy hrál v jakési pohádce kuchaře Roštěnku). V roce 1950 se stal členem místního dramatického kroužku a od počátku mu byly přidělovány charakterní postavy – jeho první rolí byl Sganarelle v Moliérově hře Škola manželů.[1] Odmaturoval v roce 1952.
Při přijímacích zkouškách na pražskou DAMU se pro jeho přijetí vyslovil i jeho pozdější profesor Vítězslav Vejražka dobře míněnou ironií, že „tak tlustýho chlapa jsme tady ještě neměli“.[1] K jeho profesorům dále patřili například Stanislav Neumann, František Salzer a Radovan Lukavský.[2] Již za dob studií účinkoval v estrádách Hrátky mládeže, které pořádal Československý svaz mládeže.
DAMU absolvoval v roce 1956.
Divadelní kariéra[editovat | editovat zdroj]
Divadlo bylo Nedělovou hereckou prioritou. Po absolutoriu nejprve působil v oblastních divadlech: Městské oblastní divadlo Kolín (1956–1958) a Východočeské divadlo v Pardubicích (1958–1960).[3] Později se vrátil do Prahy, kde postupně působil v divadlech Na zábradlí (1960–1962), Na Fidlovačce (1962–1963), Paravan (1963–1965), Rokoko (1965–1972) a nakonec v Hudebním divadle v Karlíně (1973–1982).
Byl mimo jiné jedním z „nahrávačů“ Felixe Holzmanna v jeho scénkách.
Rozhlasová tvorba[editovat | editovat zdroj]
Jeho druhou nejoblíbenější prací byla tvorba pro rozhlas. Byl úspěšným rozhlasovým hercem a estrádním komikem. Zejména v 50. a 60. letech účinkoval v rozhlasových kabaretech a estrádách. Jednou z nejznámějších se stala scénka Zlý sen známější jako „Mámo, chyť mi žábu“ (spolu s Josefem Beyvlem). Později spolupracoval spíše s literárně-dramatickou redakcí, pro kterou mj. načetl množství komediálních povídek zejména z tvorby Jaroslava Haška. Osobně nejvíce oceňoval dramatizaci Dickensova humoristického románu Kronika Pickwickova klubu.[1]
Televizní tvorba[editovat | editovat zdroj]
Ještě při studiu DAMU – již v roce 1953 – úspěšně prošel spolu se spolužákem Luďkem Munzarem konkursem na hlasatele pro začínající Československou televizi. Právě tam začal spolupracovat i s tvůrci zábavních pořadů a na střídačku s Josefem Zímou uváděl estrádu Měsíčník dobré pohody.[1] Mnohem později se uplatnil jako úspěšný moderátor oblíbeného pořadu Komik a jeho svět, který převzal po předchůdci Miloši Kopeckém.
V roce 1980 propůjčil hlas postavičce Hele v dětském pásmu pohádek a rozhovorů Studiu Kamarád. Přibližně po roce však tuto postavu kvůli nemoci předal Otovi Jirákovi.[4][5]
Neúplný výčet snímků:
- 1961 videoklip k písni Léta dozrávání: dobrý přítel
- 1966–1968 Bejvávalo (seriál hudebních komedií): různé role
- 1968 Klapzubova jedenáctka (seriál)
- 1971 Růže a prsten (pohádka): kapitán Zrubal
- 1974 Chytrost má děravé šaty (pohádka): prodavač vody
- 1978 Pan Tau (seriál)
- 1980 Arabela (seriál)
- 1982 Pošťácká pohádka
Filmová tvorba[editovat | editovat zdroj]
Ve filmu ztvárňoval především drobné či epizodní role.
Neúplný výčet snímků:
- 1956 Dobrý voják Švejk: rotný
- 1957 Poslušně hlásím: nenažraný vojenský sluha Baloun
- 1964 Bláznova kronika
- 1965 Bílá paní: dělník komunálu
- 1966 Ukradená vzducholoď: pirát
- 1971 Dívka na koštěti: hostinský
- 1980 Hra o královnu
- 1981 Buldoci a třešně: mafián Enrico
Ostatní[editovat | editovat zdroj]
Jeho koníčkem byl sport, zejména kopaná, košíková a hokej. Byl skalním fandou fotbalové Slavie.[6] V divadle Rokoko založil divadelní fotbalovou jedenáctku a staral se o ni.[7] Sám byl aktivním fotbalistou až do 46 let, kdy sportu musel kvůli zdraví zanechat.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e Nedožité osmdesátiny Milana Neděly. Jiří Štuchal: Šťastnou cestu z roku 1967. Moderuje Tomáš Černý. In: Český rozhlas [online]. 22. února 2014 [cit. 26. 3. 2024]. Pořad „RozHraní“. Dostupné z: https://www.mujrozhlas.cz/rozhrani/nedozite-osmdesatiny-milana-nedely-jiri-stuchal-stastnou-cestu-z-roku-1967-moderuje-tomas
- ↑ HOŘEC, Petr a NEDĚLA, Milan. Rozpomínky. Praha: Goldstein & Goldstein, 1997, s. 30. ISBN 80-86094-12-X.
- ↑ HOŘEC, Petr a NEDĚLA, Milan. Rozpomínky. Praha: Goldstein & Goldstein, 1997, s. 43. ISBN 80-86094-12-X.
- ↑ [JIRÁK, Ota et al.]. Ota Jirák: S Lábusem jsme »zkazili« pár generací! Jů a Hele slaví 30. narozeniny. Ahaonline.cz [online]. 2. 10. 2010 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online.
- ↑ PES. Studio Kamarád slaví pětatřicet let! Jak vzpomíná Ota Jirák na duo Jů a Hele?. Týden.cz [online]. 23.01.2016 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online.
- ↑ HOŘEC, Petr a NEDĚLA, Milan. Rozpomínky. Praha: Goldstein & Goldstein, 1997, s. 10. ISBN 80-86094-12-X.
- ↑ HERZÁN, Michal a BUDINSKÝ, Václav. Divadlo Rokoko: vzpomínky na jeho hvězdy a historky. [Most]: [Victory] ©1998, s. 34.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HERZÁN, Michal a BUDINSKÝ, Václav. Divadlo Rokoko: vzpomínky na jeho hvězdy a historky. 1. vyd. [Most]: [Victory], ©1998. 131 s. ISBN 80-238-3223-9. S. 22, 33–36.
- HOŘEC, Petr a NEDĚLA, Milan. Rozpomínky. 1. vyd. Praha: Goldstein & Goldstein, 1997. 139 s. ISBN 80-86094-12-X.
- KOSNAR, S[ándor] a ČERMÁK, J[aromír]. Zlý sen. Hovoří Josef Beyvl a Milan Neděla. In: Na veselé vlně II. – Scény z rozhlasového Silvestra 1964. Supraphon, 1965. 33 1/3 rpm. Dostupné také z: https://www.youtube.com/watch?v=cHbTNHZc6Ew&ab_channel=hookrecords
- NOVÁK, Mirek. Jak jsme začínali: …šminky, múzy, osudy: [Rozhovory]. 1. vyd. [Praha]: Koršach, 1994. 175 s. ISBN 80-900346-4-0.
- PAVLÍČKOVÁ, Petra. Trápení Milana Neděly: zradil ho Vlastimil Bedrna. Bodrý komik podstoupil 19 operací a přišel o nohu. In: Seznam Médium [online]. 8. 2. 2024 [cit. 26. 3. 2024]. Dostupné z: https://medium.seznam.cz/clanek/petra-pavlickova-milan-nedela-komuniste-mu-zakazali-hrat-donasel-na-nej-vlastimil-bedrna-pred-smrti-prisel-o-nohu-44952
- SMETANA, Miloš. Jan Tříska a jeho dvě kariéry. 3., rozš. a upr. vyd. Praha: XYZ, 2004. 188 s., [32] s. obr. příl. ISBN 80-903399-5-6.
